Na stránkách je někdy zjednodušeně nazýváme jako prérijní bederky. Konstrukci těchto bederek tvoří dlouhý pruh plátna a opasek. Pruh plátna se protáhne mezi nohama a provleče se pod opaskem. Z něj po obou stranách těla splívají volné konce látky dolů ke kolenům. Bederka tak zakrývá jen ty nejintimnější partie těla, které zato zakrývá hned dvakrát; napnutou látkou provlečenou mezi nohami přes pohlaví (slipová část) a volnými konci bederky (flapy). Boky pak obyčejně zůstávají zcela nahé. Délka tohoto pruhu látky obyčejně odpovídá délce od pat po ramena, nebo šířce rozpažených rukou od prstů k prstům. Šířka tohoto pruhu bývá od deseti do třiceti centimentrů, nejčastěji pak od patnácti do pětadvaceti centimetrů. Šířka pruhu látky = šířka samotné bederky, respektive flapů. Šířka bederky se dá velmi dobře nastavit pomocí poměrných dílů obvodu v pase:

Úzká bederka: 2+2
Obvod trupu se v místech opasku bederky rozdělí na čtyři stejné díly. Jeden díl je pak šířka jednoho flapu. Flapy jsou dva. Přední a zadní. Na zbývajících dvou dílech je na bocích pod opaskem nahota. Jeden bok = jeden díl.

Středně široká bederka: 3+2
Obvod trupu se v místech opasku bederky rozdělí na pět stejných dílů. Ze tří těchto dílů by měly z opasku splývat oba flapy (šířka jednoho flapu je tedy jeden a půl dílu). Na zbývajících dvou dílech je na bocích pod opaskem nahota. Jeden bok = jeden díl.

Široká bederka: 4+2
Obvod trupu se v místech opasku bederky rozdělí na šest stejných dílů. Ze čtyř těchto dílů by měly z opasku splývat oba flapy. Šířka jednoho flapu jsou tedy dva díly. Na zbývajících dvou dílech je na bocích pod opaskem nahota. Jeden bok = jeden díl.

Tyto počty mohou trochu komplikovat případné rozdílné šířky zadního a předního flapu. Ne všichni nositelé bederek nosí přední a zadní flap totožný, viz dále v textu. Vedle celkových rozměrů pruhu plátna bederky je také důležitý jeho tvar. To se týká zejména obou jeho konců, které po obléknutí do bederky tvoří oba flapy.

Opasek indiánských bederek, tedy to, co to celé drží na těle:

1.Provázek. Bederku drží na těle kousek provázku kolem beder. Obyčejně bývá silný asi jako tkaničky od bot. Tenčí by se mohl zařezávat do těla a jako takový by byl nepohodlný. Většinou se nosí jen jedna smyčka provázku kolem beder. Někteří nositlé bederek mívají tento provázek obtočen kolem beder i několikrát. Vícenásobným omotáním trupu provázkem se zpevňuje celá bederka. Tyto jednotlivé smyčky se dají křížit a různě vplétat do sebe.
2. Řemínek. Kožené řemínky jsou užívány lidmi, kteří si zakládají na autentičnosti; to znamená předně indianhobbysty. Provléknutý pruh látky mezi nohama drží pod tímto materiálem většinou lépe, než jen pod pouhým provázkem. Někteří lidé konce tohoto řemínku místo uzlování spíše jen vplétají do sebe, takže se pak zdá, že řemínek nemá ani uzel a ani konec.
3. Klasický opasek. Bederky se často nosí za použití starého opasku z kalhot. Ideální je měkčí kůže. Opasek by neměl být širší, než na dva prsty. Problémem u starých opasků (ale i u nových) bývají původní přezky. Ty jsou jsou často kovové a navíc obyčejně přesahují samotný opasek po stranách mimo jeho linie. Může to pak být na těle nepříjemné a ani to není hezké. Zkušenější nositelé bederek proto původní přezky nahrazují nějakým jiným řešením spojení, kdy se konce opasku do sebe různě vplétají, zasouvají, nebo kdy jsou spojeny vzájemně k sobě úzkým řemínkem provlečeným skrz dírky a podobně.
4. Látkový opasek. Látkové opasky jsou dlouhým pruhem látky, který se omotá kolem beder jako opasek. Na těle se to pak obyčejně samo pasivně stahuje do podoby úzkého látkového provazce. Plátno se dá také aktivně svinout do velmi dlouhé cívky tak, že to obepne trup čistě jako čelenka. Šíře této (rozvinuté) látky obyčejně bývá od jedné po dvě dlaně. Látkový opasek například používal Ludwig Briand ve filmu Un indien dans la ville - Malý indián ve městě.
Látkový opasek se může spojovat uzlem a nebo mohou být jeho konce sešité napevno. V prvním případě se dá před finálním zauzlováním ovinout kolem pasu jednou a nebo vícekrát; obdobně jako u provázku. Dovnitř této látky je možné ukrýt elastickou obruč z textilní pružinky - resp. z ploché textilní gumy.
5. Opasek ala plavky / slipy. Opasek bederky někdy bývá na letních táborech nahrazován slipama, nebo plavkama. Je to nouzová varianta pro rychlou změnu bělošského kluka v indiána. Konstrukce je jednoduchá; na nahé tělo se obléknou slipy/plavky, pod kterými se protáhne dlouhý pruh látky a bederka je hotova.

Materiál na centrální pruh plátna bederky

1. Flauš - oblíbená látka pro bederky, výhoda v pevnosti látky.
2. Teplákovina, tričkovina, úplety - mírně pružný materiál, výhoda v pevnosti a vysoké stability látky.
3. Bavlna - příjemné na nošení, dobře saje pot, příjemná na těle.
4. Jelenice - pravý indianhobbystický materiál, není elastický. Vydrží opravdu velmi hrubé zacházení ve smyslu aktivního pobytu v přírodě. Výborné pro flapy, poněkud horší ve slipové části bederky. Z přirozených důvodů nejde sehnat tak velký kus jelenice, aby se z toho dal vyříznout kus pruhu o dostatečné délce, proto je nutné sešívání.
5. Plavkovina - mimořádně příjemná látka, dobře se nosí, je poddajná a elastická. Použít se dá pro jakoukoliv část bederky. Není vhodná k ohni, nebo jen s nejvyšší opatrností.
6.Látky ze starých prostěradel - tyto látky jsou začátečníky velmi používané. Pro delší nošení obyčejně nejsou příliš vhodné. Rádo se to trhá a svůj původ to nezapře. Tyto látky raději považujte jen za zkušební.

Jaký materiál raději nepoužívat

Zde propadají i jinak zajímaví kandidáti, kteří například ve světe fantasy mohou slavit opravdu mocné úspěchy.

1. Síťovina - pokud se bederka nestává nějakým stranda-oděvem, nebo sexuálním itemem na jedno použití, pak síťovinu rozhodně nepoužívejte. Zřejmě nebude ani přiliš příjemná. U starších kluků v případě výskytu chloupků na příslušných místech si zřejmě ani neumím představit horší materiál. Bederka ze síťoviny se vyskytuje jen v literatuře, kde může být i zajímavá, v reálu je to ale opravdu velmi hloupým nápadem. Jediné využití vidím jen na čistě naturistických akcích, kde by něco podobného snad... nějak... mohlo dočasně zpestřit nahotu zúčastněných.
2. Satén - velmi příjemná a romantická látka. Zbytek je ale odobný jak u síťoviny; problém se skrývá v jeho minimální pevností. Ve světe fantasy a na různých obrázcích může satén vypadat opravdu mimořádně zajímavě pro použití různého zahalení nahých beder, ovšem jeho malá pevnost jej okamžitě diskvalifikuje z praktického používání.
3. Jeanovina (džínovina) - jedná se o velmi tuhý materiál a pokud mohu soudit na základě očitého svědectví, pak bederka z jeanoviny není dobrým nápadem.
4. Jutové látky - zdánlivě velmi stylové, připomíná to zdání oděvu lovců mamutů, ovšem na nošení je to nepraktické a na nahém těle nepříjemné, látka se navíc velmi rychle rozpadá.
5. Pytlovina - obdobně jako u jutoviny, má však větší pevnost. Okraje látky mají silnou tendenci se rozplétat do jednotivých vláken.
6. Pletenina - elastická, ovšem kůži nepříjemná. Je to jako mít bederku ze svetru nebo ze šály.

Geometrie pruhu látky bederky

Vedle celkových rozměrů pruhu plátna bederky je také velmi důležitý jeho tvar. To se týká zejména jeho obou konců, které tvoří oba flapy, jako i jeho centrální části, která po obléknutí tvoří slipovou část bederky.

Flapy a jejich tvar

Volné konce bederky, které se nazývají roušky nebo flapy. Jsou nejvíce viditelnou částí. Poměr velikosti předního a zadního flapu bývá nejčastěji přibližně 1:1, tedy přední a zadní flap je geometricky a rozměrově totožný. Nosí se i s flapy s rozdílnou délkou a šířkou. Obyčejně je pak přední flap o kousek kratší a užší, než ten zadní. Někteří z nás bederkářů ale nosí přední flap široký a zadní úzký. Flapy jsou výsostným územím fantazie a kreace každého z nás. Flapy mohou být i trojúhelníkové, různě seříznuté, s třásněmi, nebo jsou jen skupinou vedle sebe z opasku visících pruhů a podobně.

Spojení pruhu plátna a opasku

1. Volné spojení

Mezi opaskem (provázkem, řemínkem otočeným kolem beder, klasickým opaskem, plátěným opaskem) a pruhem plátna provléknutým mezi nohama není žádné pevné spojení. Opasek pouze svým tlakem na trup těla a případně i svým hrubším povrchem přidržuje bederku na těle. Velmi častý způsob, kterým se bederky běžně nosí. Nedá se u tohoto typu uvažovat o oblékání, spíše jako o uvázání do bederky. Oděv vlastně vzniká teprve až přímo na nahém na těle, mimo něj zcela ztrácí integritu.

Je to velmi rychlé a jednoduché na výrobu. Bederka se rychle svléká i obléká. Bederka není v šatníku nápadná. Při vhodně zvoleném materiálu a při správném používání opasku se jedná o kvalitní bederku, která může mít jen minimální tendence se sama povolovat a sklouzávat po opasku do nechtěných poloh. Snadno se přizpůsobuje tělu. Může také - mimochodem - posloužit třeba při hře v lese s kamarády i jako roubík, šátek na oči a nebo pouta, pokud se nositel takové bederky stane kořistí kmene na válečné výpravě.

2. Bederka s opaskovými oky

Pruh plátna provlečený mezi nohama má na příslušných místech přišitá poutka, kterými se opasek provléká. Razantně se tak zvyšuje stabilita bederky na spojení opasek - pruh látky. Poutka se mohou nahradit i tunýlkem.
Další zůsob nepotřebuje žádné přišívání poutek, nebo sešívání látky do tunýlku. Do dlouhého pruhu plátna bederky se v místech plánovaného doteku s opaskem vyřízně několik vertikálních štěrbin , kterými se pak opasek protáhne. Doporučuji vždy sudý počet těchto štěrbin ( 2 - 4 - 6 - 8), jinak to při provlékání nebude s opaskem na jedné straně příliš vycházet. Je vhodné tyto štěrbiny po okrajích obšít, aby se nošením netrhaly.

3. Kompaktní bederka

Oba předchozí typy bederek se oblékají tak, že se pruh plátna provlékne mezi nohama a ten se upevní pod opasek. Bederky se oblékáním vlastně teprve tvoří. Kompaktní bederky se ale oblékají už hotové, oblékají se stejně jako plavky a trenýrky. Pruh plátna je pevně přišitý k opasku.
Linie šití bývá nejčastěji na spodní části opasku bederky. Opasek bývá obyčejně plátěný, jeho vnitřek se může vyztužit elastickou plochou oděvní pružinkou. Šířku této oděvní pružinky doporučuji ne menší než 2cm a ne více než 3cm.

Co k tomu dále na sebe?

Nahým lidem bederky obyčejně velmi sluší. Obederkovaná nahota přesto může vyžadovat i nějaký ten doplněk, například; boty (nemusí být nutně jen indiánská obuv), ponča , indiánské košile (nebo bělošské tričko), indiánské nohavice, které se přivazují pod opasek (na obrázku), obyčejné kalhoty (kalhoty se natáhnou na bederku jako na slipy, flapy zůstanou venku), pod opasek bederky se může zasunout / připevnit pochva s nožem, do vlasů čelenka a vůbec všelijaké ozdoby a řemínky...
Nejčastějším doplňkem k indiánským bederkám s flapy jsou právě ty nohavice. Usnadňují pohyb v přírodě, chrání nahé nohy a vypadají velmi stylově. Nejčastěji jsou z látky, nebo z jemné kůže. Širší pruh látky se přehne podél, okraje se sešijí k sobě, provlékne se tím noha a za provázek se to zachytí k opasku. Na opasek jsou tím kladeny vyšší nároky na nosnost.

Postřehy z praxe

1. Je-li to možné, tak nejlepší je mít centrální pruh bederky vystřižený jen z jednoho jediného kusu. Sešívání tento pruh oslabuje a nemusí to pak být na nahém těle ani příjemné.
2. Nebojte se použít napoprvé delší pruh látky. Zkrátit se to pak dá vždy.
3. Vyzkoušejte si bederku i s dlouhými flapy, i když si myslíte, že dlouhé flapy nejsou pro vás.
4. První bederku rozhodně nezkoušejte vyrobit hned z drahé látky. Stejně se vám to napoprvé nepovede. Ještě nikomu se to hned napoprvé nepodařilo.
5. Zdobení bederky řešte až jako poslední věc.
6. Nebojte se v linii spojení opasku s pruhem plátna při zkoušení dočasně užít i esteticky nehezká řešení.
7. Používejte jenom takovou látku, ke které máte důveru. Tato látka se stane druhou kůží vašich nejintimnějších míst. Že se člověk stává divochem ještě neznamená, že základní opatrnost a hygienu může pověsit na hřebík.

Indiánský styl bez flapů

Indiánské bederky bez flapů jsou poněkud odvážnějším druhem bederek. Vypadají jako tanga / string. Opticky jsou prakticky totožné. Mají dvě hlavní části; opasek a "slipovou" část. Pruh látky provlečený mezi nohama má stejnou funkci a mnohdy i stejnou podobu jako je tomu u bederek s flapy, tedy až na jeden podstatný rozdíl; tyto bederky (viditelné) flapy nemají.

Konstrukce:

1. Flapy jsou obráceny dovnitř. Zasunou se za opasek pod látku provlečenou mezi nohama. Příliš dlouhý pruh látky tedy může přinášet problémy s nepříjemným a zbytečným hromaděním látky na citlivých místech těla. Příliš krátký pruh látky zase nebude mít dostatečně pevné kotvení a celá bederka se bude rozpadat. Tento typ je univerzální, má dobrou toleranci pro korekci nepřesného návrhu bederky ve smyslu rozměrů.
2. Pruh látky provlečený mezi nohama má na obou svých koncích tunýlky, kterými se pak provléká opasek. Na tento typ stačí krátký pruh látky. Výhoda je ve velmi vysoké pevnosti a tvarové stálosti bederky. Něco takového se vám na těle jen tak nerozpadne. Nevýhoda je v relativně malé tolernaci na případné chyby v rozměrech. Švy tunýlků mohou být opticky rušivé.
3. Oba konce pruhu látky určené pro slipovou část se sešijí k sobě. Tímto plátěným okem se provlékne opasek a celé se to natáhne na tělo jako obyčejné slipy. Tato varianta bederky má po obléknutí na tělo zdvojenou látku, vnitřní a vnější.
4. Oba konce pruhu látky provlečené mezi stehny se natvrdo přišijí k opasku.
5. K opasku se konce této látky navážou uzlem. Bederka pak pod uzly bývá velmi úzká, resp. odvážná. Nevhodně uvázané uzly mohou na těle pod opaskem tlačit a mohou být opticky rušivé. Pokud se to ale udělá šikovně, tak i taková bederka má své kouzlo. Je však třeba trefit se přesně do té struny, jinak to dopadne špatně.
6. Kombinace (například) bodu 1. a 2. Zadní část bederky může být na opasek upevněna tunýlkem a přední část se přes opasek může volně vracet zpět mezi již provléklou látkou mezi nohama a nahým tělem. Tato varianta si z obou typů bere to nejlepší; dobrou pevnost a variabilitu. V přední části takové bederky "na její tváři" nejsou švy a vzadu švy už tolik nevadí.