Archer ~ 3.11. 2021
>
Source: www.medicinemangallery.com
Rychlý soumrak luku, doslova jeho smrt. Zde se luk sklání před (a pod) svým nástupcem, kterému nemůže konkurovat prakticky v žádném ohledu.
Je to velmi zvláštní okamžik, který je krásný a přesto teskný a smutný. Je to loučení. Je to opuštění něčeho, co nám bylo po dlouhá léta blízké a co se stalo naší
součástí.
V té chvíli si to
tak většinou ani neuvědomujeme, radost není přítelem nostalgie, hluboko pod tou radostí v nás ale vždy i něco umírá.
Tento okamžik zná každý z nás. U mne to nebyl luk a puška, u mne to bylo kolo a motocykl. Jako chlapec jsem miloval jízdu na kole.
Skrz kolo jsem se mohl dotknout vzdálených horizontů. Skrz kolo jsem byl svobodný. Dokud jsem z něj nesesedl, tak jsem byl doslova nepolapitelný.
Mé kolo bylo mým mustangem. V šestnácti letech jsem udělal tu velkou chybu, že jsem poprvé vyzkoušel motocykl.
Ten stroj na mne tehdy udělal opravdu velký dojem, mé kolo se ve stínu motocyklu ztratilo prakticky okamžitě.
Mé první osedlání motocyklu přesně odpovídá duchu této sochy... A nebylo to jen to kolo. Takto jsem zanechal za zády i můj první počítač, mé první auto a tak dále.
Svým způsobem jsem takto opustil i mé milované indiány ve prospěch modrého lidu Pandory.
Komentář Archera: ohledně šířky flapů prérijních bederek, zejména pak předních flapů, jsem měl za poslední roky hned několik zajímavých diskuzí s různými bederkáři. Někteří
z nás preferují široké flapy, jiní preferují úzké, zbytek osciluje mezi tím. Osobně preferuji spíše užší flapy. Někdy dokonce tak úzké,
až přední flap přestává zakrývat přední tvář tang (ze své podstaty jsou pak tato tanga velmi odvážná, nikdy však ne až tak, aby kryla méně, než 100% hmoty pohlaví).
Právě jisté balancování na hraně, kdy je bederka ještě oděvem a zároveň laskavou ozdobou lidské nahoty, je mým šálkem kávy, kterou si v tomto stylu umím vychutnat zdaleka nejlépe.
Pokud je bederka již jen pouhou ozdobou lidské nahoty, kdy krycí funkce bederky začíná v intimních partiích nositele selhávat (zejména)
z důvodů nedostatku látky, tak
se mi takové bederkaření začáná vzdalovat. Stejně tak mi ani moc neříká styl širokých a nebo dokonce hodně širokých flapů. Osobně pak takové bederky nazývám jako kovářské zástěry.
Bederka tohoto indiána ukazuje hodně blízko směrem k mému ideálu. Tento rok jsem si po e-mailech skvěle popovídal o šírce flapů
s jedním mladým bederkářem, který právě překročil práh dospělosti po deseti letech výkonu bederkaření.
Překvapilo mne, s jakým ostychem se mi přiznával k tomu, že už od dob jeho letních táborů vždy preferoval hodně úzké flapy.
Jeho ideál šířky předního flapu je šířka jedné dlaně, zadní flap si nechává splývat od řemínku už jen jako provazec látky nad nahými hýžděmi,
mezi kterými mu protékají pouhá indiánská tanga. Inu, přede mnou se rozhodně stydět nemusel, k bederkám mám prakticky totožný přístup.
Jako chlapec-bederkář vyrostl na Avatarovi, já na Apačích. Odvážný styl jeho flapů a vůbec bederek se tedy dá
snadno vysvětlit. V mém případě je to záhada, protože Apačové úzké flapy nenosili. Příběh tohoto mladého bederkáře bude v dohledné
době - s vysokou mírou pravděpodobnosti - součástí našich stránek...
BTW, pokud jste bederkářem / bederkářkou a preferujete zejména široké flapy, tak vězte, že tento web je i nadále plně otevřený i pro Vás.
Tento web není koutek ortodoxních úzko-flapáčů, jste tu i nadále vítáni, flap-neflap... :)
Art of Bill Nebeker ~ Medicine Shield
Archer ~ 2.11. 2021
Source: fineart.ha.com
Art of Barry Eisenach ~ Moon Song
>
