V minulých letech - a zejména před deseti i více lety – jsem byl na některé z Vás při soukromé komunikaci strohý, odměřený a někdy i nepřátelský. Někdy z mé strany padala i velmi silná slova.

Bez ohledu na to, co mne k tomu vedlo, se omlouvám všem těm, vůči kterým jsem se zachoval jako arogantní pitomec. Tato má omluva má všeobecnou platnost, bez výjimek.

S pozdravem, Archer.

Autor(s): Virginia Pounds Brown & Laurella Owens
Illustrated: Nathan H. GLick
Publisher: Birmingham, Ala. : Beechwood Books
Source (full book): archive.org

Presents fifty-seven stories from Choctaw, Chickasaw, Cherokee, Creek, and Seminole mythology, in such categories as creation and migration of tribes, the origin of tobacco, fire, and other gifts of the Great Spirit, and monsters and heroes.

Ten největší benefit z této mé práce na zdejších stránkách je pro mne navazování (netových) přátelství s dalšími bederkáři, kteří mne tu a tam via tyto stránky kontaktují. Je pro mne doslova rozkoš poznávat jejich styl bederkaření a zejména pak jejich příběh, který je do jejich první bederky oblékl, kdy, eventuelně, přijali bederkaření za své na další léta. Těchto příběhů již disponuji celou řadou, většinou však nemám povoleno je sdílet dále. Některé z těchto příběhů se mi líbí opravdu hodně, jiné méně, jak už to tak bývá. Dnes bych si Vám dovolil předložit jeden z těchto bederkářských příběhů. Nechávám jej v původním znění, bez překladu. Autor příspěvku mne kontaktoval před několika dny a s publikováním tohoto jeho textu souhlasí.

... I have to agree it is an excellent dress! I don't have much to share, except for my childhood experience with loincloth (if I find something interesting though I will share it with you of course) I loved to play Indians when I was a boy and my friends did too. We didn't have some sort of "professional costumes" but we used our creativity to make our own loincloth (towels, belts, old cloths etc.) and of course we applied some paint onto our faces. Great memories.
I must admit though that when I grew older, sadly I stopped doing those things. When I was 14 years old I remember that the thought of wearing a loincloth "publicly" would appear awkward to me, especially in front of my parents. So I only did it when nobody was around. Nonetheless, as and adult I kept beeing interested and I was lucky to find your site. It encourages me that there are a lot of people who share interest in loincloths. It is interesting to getting to know about "exotic" cultures where Native people are still using loincloth and of course when it is used in western cultures in areas such as summer camps or re-enactments activities. I believe it is a good thing both for children and adults to learn from other cultures, re-connect with nature, especially in times like those. Loincloth encourages a positive attitude to the human body.

Later he wrote more about his loinclothed memories:

I loved to play Indians with my friends. Of course I played a lot and so my memory will be mixed up sometimes with events, I will try to write down some experiences nevertheless. For example, when I was about eight or nine years old and I was at a friends house for playing. It was summer and so naturally we were outside where it was cooler. Living at the towns' fringes, the garden layed next to a forest. You know, a child's ideas are sheer endless and of course we thought about making a "camp" and collected stones and some wood (we did not actually make fire ;-) though) . As I said, it was very warm so we were shirtless. I can't recall who's had the idea (maybe both of us) but the idea popped up that as Indians, of course we could wear loincloth. Much more comfortable. So we went inside the house and my friend's mother liked the idea, and helped us provide with some material. They had some old leather belts we could use and also old pieces of cloth. My friend went into his bedroom and I went into the bathroom and we changed. We actually made the loincloth the way it is discribed on your website. I think this is probably the easiest way to make your loincloth. His mother had some sort of make-up kit with colours and so we could also paint our bodies. Then we put on some head bands (I think those were just some old fitness head bands ;-) ), put feathers into it and voila - two little Indian boys. We often met and played indians. Lovely memories indeed.

I also had another friend who loved to play Indians. This friend was a girl and she actually had a professional looking Indian costume (though it was not loincloth but a dress) and I was wearing a self-made loincloth. I know this may sound a bit like a cliche, but with her I mostly played "Indian family". She had a baby doll with her and I would go "hunting". She loved playing outside, just as I did, and we also had some great time playing Indians.

All of this stopped of course when we came into puberty. As I said, when we were about 14 this would have been a "no-go" to ask to play Indians with your friend, and of course with a girl much years earlier already. This is how our society is. Of course, in some places like for example South America or Polynesia it is perfectly normal for people of all ages to wear loincloths. It is all a matter of culture.

Lenard

Tento příběh perfektně ilustruje cestu bederkaření mnohých z nás. Má vlastní cesta bederkaření prakticky neni jiná, velmi přesně kopíruje jeho vlastní prožiky. V našem případě jsme tedy oba objevili bederky a indiány jako mladí chlapci, měli jsme nějakou indiánskou partu kamarádů, měli jsme letní prázdniny zbarvené v indiánských barvách, léta běžela a ve věku indiánské dospělosti (14-15 let) jsme zjistili, že se jako indiáni v bělošském prostředí přestáváme cítit komfortně. Utajování aktivní bederkařiny je pak přirozenou odpovědí mnoha chlapců - ale i dívek - na různé obtíže, které toto hobby umí přímo a nebo i nepřímo generovat. Oba jsme později v jinošství pověsili bederky - i s indiánstvím - na hřebík, abychom se k tomu opět vrátili až v dospělém věku po letech; virtuálně a nebo i prakticky. Jako dospělí lidé jsme si opět uvědomili, jak to bylo tehdy krásné a že je možná opět čas býti ... indiánským klukem. Někdo pak dělá stránky, někdo se k indiánství/bederkaření fyzicky vrátí, má-li k tomu čas, možnost, odvahu a zdraví, nebo se jen tak kochá internetem, nebo své vlastní zážitky sdílí s někým, kdo prožil také něco takového. Je to naše radost, kterou si zpestřujeme tento svět, ve kterém žijeme naše jinak běžné životy.

Vintage adamky (plavky pro chlapce i muže, konkrétně v 50` a 60`letech v ČSSR) měly směle našlápnuto k indiánským flap-less bederkám a vůbec k indiánskému divošskému stylu, zejména tedy z dnešního úhlu pohledu. Není náhodou, že v tehdejších časech často a snadno nahrazovaly indiánské oblečení na letních táborech. Ti kluci se svlékli do svých plavek a byli indiány. Opticky to bylo uvěřitelné a velmi stylové.

Tyto dvě fotografie jsou krásným náhledem na změny, které se na letních ČR táborech (ale i jinde) udály. Tito kluci měli na sobě oděv na louky / tábory / k vodě / na chaty, atd..., který byl v té době zcela běžným. Zkuste něco takového obléknout na kluky v totožném prostředí dnes... Za 60 let se tento styl plavek stal až příliš odvážným. Přesunul se do šatníku, který je více o té nahotě, než o oděvu. Tyto vintage-adamky již postrádají tu čitelnost bělošského původu. Tato čitelnost vybledla.

Lehký indiánský oděv se neztratí ani na obrázcích, které postrádají iluzi třetího rozměru. Na obrysech nahých těl indiánů i indiánek jsou bederky i pak krásně čitelné. Lidská fantazie si s takovým obrázkem může hrát podle vlastního nastavení vnímání reality. Takové obrázky otevírají prostor pro doplnění chybějících barev a vnitřních obrysů, které si naše fantazie umí vyladit v těch nejjemnějších detailech. Tyto tři obrázky považuji za dokonalé klíče k našim představám, kterým doslova půvabně naznačují. Slovy ala Cimrman - tyto obrázky stále ještě mohou naznačovat. Nedostatečné informace se zde mění ve svobodu, v meziprostor, který si každý z nás může (ale také nemusí, i to je součást té svobody) upravit podle svého.

1: Silhouette Woodland Indians ~ 18966 x 3594 pix, 1,2MB
2: Silhouette Plains Indians 1939 ~ 18931 x 3289 pix, 1,1MB
3: Sihouette Pacific Northwest Indians ~ 19723 x 4217 pix, 1,1MB

Zdroj obrázků se mi nepodařilo najít. Jediné, co mi z informace zůstalo za drápky, jsou názvy souborů, které jsem jim dal při nalezení na internetu, pravděpodobně jsem sosnul label stránky a tím jsem si v archivu obrázky pojmenoval, viz výše uvedené názvy obrázků (v odpovídajícím pořadí). Pokud se mi podaří dohledat zdroj, tak link(y) velmi rád doplním.

BTW, jeden z důvodů, proč tyto obrázky nejsou součástí `awa rel je ten, že se tyhle vizuálně-digitální nudle na tamní danou plochu moc nevejdou. Blog jim proto poskytl azyl. :)

This page is part of a website project dedicated to loinclothed theme.
Homepage is here.